Část první: O statusu samosprávných aristoteliánských církví (SAC)

Odstavec 1: Za samosprávnou aristoteliánskou církev (SAC) se pokladá církev, jenž podepsala s URAC platnou Smlouvu o uznání (dále jen Smlouva); tato smlouva umožňuje implementaci následujících odstavců.

Odstavec 2: Smlouva je sjednávána papežským legátem nominovaným Kurií k tomu, aby posoudil splnění stanovených kritérií církví, s kterou má být Smlouva uzavřena. Tato funkce je dočasná a je zrušena okamžitě po uzavření Smlouvy nebo ukončení vyjednávání.

Odstavec 3: Kritéria pro získání statusu SAC jsou následující:

• a. Církev žádající o uznání uznává Knihu ctností v podobě, ve které je uložena v Římské knihovně, jako jedinečné a univerzální dogma.
• b. Církev žádající o uznání působí na konkrétním území a zavazuje se k tomu, že nikdy nebude soupeřit s URAC nebo jinou již uznanou SAC.
• c. Církev žádající o uznání uznává URAC jako pravou Aristoteliánskou církev a jejího papeže jako dědice Tita, ustanoveného Christosem k vybudování jeho Církve, zachování jeho poselství a šíření pravé víry.
• d. Církev žádající o uznání uznává aristoteliánskou povahu každé jiné SAC.
• e. Církev žádající o uznání je vedená patriarchou.

Odstavec 4: URAC se zavazuje, že:

• a. uzná aristoteliánský charakter SAC;
• b. uzná samostatnost SAC v otázkách kanonického práva, vnitřní organizace (s výjimkou nezbytných voleb patriarchy) a její liturgie.

Část druhá: O Aristoteliánském ekumenickém synodu

Odstavec 1: Aristoteliánský ekumenický synod je místo, kde URAC a SAC spolu komunikují a koordinují svou činnost. Je to symbol univerzálnosti aristoteliánského poselství.

Odstavec 2: Koná se v Římě.

Odstavec 3: Jeho členy jsou papež, kardinálové URAC (římští a světící), primasové URAC a patriarchové SAC.

Odstavec 4: Některé SAC se mohou rozhodnout, že se nechají zastupovat stejným patriarchou.

Část třetí: O zvláštním uznání

Odstavec 1: Následující odstavce se týkají URAC a každé SAC uznané Římskou kúrií.

Odstavec 2: Každá církev uznává duchovní ostatních církví a zaručuje jim respekt spojený s jejich úřadem, hodností a postavením.

Odstavec 3: Církve uznávají stejné postavení římských kardinálů a patriarchů.

Odstavec 4: Každá církev uznává svátosti vykonané duchovním jiné církve a potvrzené touto církví, v mezích stanovených smlouvami.

Odstavec 5: URAC uznává SAC právo kanonizovat vlastní svaté, pokud jsou striktně lokální. Také jí bude umožněno navrhovat své svaté dle standardních procedur Svatého úřadu.

Odstavec 6: Církve si slibují vzájemnou pomoc při obraně pravé víry, v případě potřeby vojenskými prostředky.

Odstavec 7: Každé SAC je umožněno vyslat pozorovatele k Svatému úřadu. Může také poslat pozorovatele nebo zahájit spolupráci s každou kongregací, řádem nebo římskou institucí, pokud k tomu ta dá souhlas.

Část čtvrtá: O Smlouvě o uznání

Odstavec 1: Smlouva je platná, jakmile je zveřejněna kardinálem kamerlengem, patriarchou, papežským legátem odpovědným za vyjednávání a vyjednavačem nové SAC.

Odstavec 2: Smlouva musí přesně definovat území nové SAC.

Odstavec 3: Smlouva musí přesně definovat případné výjimky nebo omezení obecných pravidel vzájemného uznávání duchovních a svátostí.

Odstavec 4: Změna nebo zrušení Smlouvy musí být provedeno prostřednictvím bilaterálních jednání mezi Římem a příslušnou SAC pod dohledem Aristoteliánského ekumenického synodu.